Životní příběh prof. Reuvena Feuersteina
Louis H. Falik


Kniha Ohnivý kámen, kterou v listopadu 2024 vydalo ATC COGITO (Centrum kognitivní edukace), je neopakovatelným a strhujícím vyprávěním o životě prof. Reuvena Feuersteina (1921-2014), jednoho z nejvýznamnějších kognitivních psychologů a pedagogů. Anglický originál Changing Destinies (Měnící osudy; Muž, který měnil osudy), jehož autorem je prof. Louis H. Falik, vyšel v angličtině v roce 2019 a čeština je prvním jazykem, do něhož byla kniha přeložena. Jedinečnost této knihy, plné osobních vzpomínek, spočívá v tom, že nebyla napsána zvenčí, ale zevnitř, ze samotného srdce studia profesora Feuersteina. Louis H. Falik stál prof. Feuersteinovi po boku bezmála posledních třicet let jeho života jako poradce, spolupracovník a spoluautor mnoha knih a výzkumných prací o teoriích a postupech, a téměř jako člen rodiny Berty a Reuvena Feuersteinových.

Oba názvy knihy – originálu i českého překladu – v sobě nesou hlubokou symboliku. Ohnivý kámen je doslovným překladem (z němčiny) jména Feuerstein, které je složeno ze dvou slov: oheň (Feuer) a kámen (Stein). Do češtiny se překládá jako křesadlo nebo křemen. Křemenný kámen je něco, co je katalyzátorem změny. Když do něho udeříte, vznikne jiskra, která může založit oheň. Ne však bez úsilí nebo určité dovednosti.
Prof. Feuerstein opravdu dokázal svým přístupem k dětem s handicapem zažehnout jiskru, z níž vzešel v mnoha rodinách plamen, který proměnil sklíčenost v naději a smutek v radost, doslova je navrátil zpět k životu. Autorem kresby na obálce je Ja´akov, který díky prof. Feuersteinovi rozvinul svůj malířský talent.
„Mým snem je umožnit každému člověku, aby naplnil sebe samého podle obrazu Stvořitele, který je v něm, na maximum svého potenciálu. A to k jeho vlastnímu prospěchu a k prospěchu každého člověka, se kterým se setká: rodiny, přátel sousedů a všech ostatních. Podstatnou součástí tohoto snu je, že každý bude mít prostředky a příležitost, víru a vizi, aby tohoto cíle dosáhl.“ (Reuven Feuerstein)

Klíčovou roli sehrálo ve Feuersteinově životě chasidské hnutí. Vyrůstal v početné židovské rodině v rumunském městě Botosani. Měl osm sourozenců. Už v dětství projevoval extrémní touhu učit. Jeho život hluboce poznamenala válečná Evropa a osudy opuštěných a osiřelých dětí, jejichž rodiče zahynuli v důsledku války. Měl otevřené srdce, citlivé, dávající a hledající, které ho od mládí vedlo k usilovné práci s těmito dětmi. Toužil jim pomoci, aby byly schopny i po všech hrůzách pokračovat ve svých životech. Léčil jejich traumata prožitá v táborech smrti, nízkou schopnost fungování a velmi křehký emoční stav, který ovládal strach. Svou hlubokou intuicí a osobním zájmem o každé dítě odhaloval jeho skutečné schopnosti a učební potenciál. Dokázal u dětí probouzet a rozvíjet jejich skryté myšlenkové pochody. Feuersteinovým záměrem a vírou bylo vyvolat pocit naděje v lepší budoucnost a potřebu překonávat své deficity.
Do péče Reuvena Feuersteina postupně přibývali další lidé: přistěhovalci s kulturní nebo sociální deprivací, lidé s vývojovými vadami nebo genetickým postižením, s různými dysfunkcemi, s autismem, s postižením zraku, lidé s poškozením mozku po úrazu nebo po mozkové mrtvici, staří lidé s nastupující demencí… Sám měl neteř a vnuka s trizomií 21.
A právě z těchto tisíců hodin mravenčí práce s dětmi i s dospělými lidmi vychází veškerá jeho teorie, která není jen abstraktní formulací, nýbrž stojí na pevných základech toho, co se osvědčilo v praxi. Profesor Feuerstein spojil akademickou a klinickou oblast. Vzdálenost od teorie k praxi byla pro něho buď velmi krátká, nebo vůbec neexistovala.
„Dělat bez snů, ideálů a víry, že je něco možné, bývá neplodné. A snít bez konání je marné.“ (Reuven Feuerstein)

Reuven Feuerstein předběhl svou dobu o několik desítek let tím, že změnil zaběhnuté definice inteligence a kategorizace poruch učení. V hodnocení studijních předpokladů zdůrazňoval, že učební potenciál není shora omezen, že nelze předem určit. Při pozorování dětí a jejich interakcí dospěl k přesvědčení, že stav dítěte není neměnný a nenapravitelný, a že je možné změnit a obohatit repertoár mentálních operací a překonat obtíže a nedostatky prostřednictvím vhodných intervencí, při nichž je potřebná pomoc prostředníka. Zkoušející se mění ve zprostředkovatele, který se staví mezi dítě a skutečnost, kterou chce dítěti přiblížit. S pečlivostí vede dítě podle určitých principů tam, kde je schopné samo najít odpověď, k dovednostem: myslet, formulovat, konat. Vzájemné působení mezi zprostředkovatelem a žákem se od běžné výuky strukturálně i emocionálně liší: „Učím se učit. Můj učitel se mnou zůstane, i když mi to nepůjde, když jsem roztěkaný nebo se snažím utéct. Pomůže mi, abych se učil.“ Zvládnutí teorie a postupů podle prof. Feuersteina podporuje u zprostředkovatelů rozvoj jejich intuice, která napovídá, jak momentálně zasáhnout do interakce s dítětem a vytvořit vzájemnost. Výsledky přicházejí až po nějakém čase v důsledku náročné a důsledné práce a jeví se jako zázraky. Zprostředkovatel vydává energii z hloubi duše a jeho vynaložená energie je cítit až zpětně.

Teorie Strukturální kognitivní modifikovatelnosti a Zkušenosti zprostředkovného učení v současné době potvrzuje vědecký výzkum, který prokázal existenci zrcadlových neuronů a neoddělitelnou souvislost mezi vytvořením nervové plasticity v lidském mozku a kognitivní modifikovatelností. „Mozek se modifikuje v návaznosti na činnosti, které jsou mu ukládány.“ (Reuven Feuerstein)
„Nejsem mírumilovný člověk. Jsem bojovník. Bojuju proti nespravedlnosti páchané na lidech, proti omezením, která jsou na člověka uvalena… Když mi lidé říkají, že to nejde, že je to nemožné, že nemohu udělat to, o čem jsem přesvědčen, že je to správné a potřebné, je to chvíle, kdy začnu bojovat za to, abych ukázal, že to jde, a hledám způsoby, jak to udělat.“ (Reuven Feuerstein)
Jako člověk byl prof. Feuerstein velmi svéráznou a silnou osobností s ještě silnějším smyslem pro poslání, s neuvěřitelným nasazením a s uměleckou tvořivostí. Byl vědcem se smyslem pro cíl a směr a s neuhasitelnou touhou poznávat, hledat příčinu a vytvořit podmínky pro zlepšení. Záleželo mu především na kvalitě díla, na jeho podstatě. Nikdy neslevil ze svých ideálů a ověřených konceptů. Tuto jeho vizi s ním od samého počátku sdílela jeho manželka Berta, povoláním keramička, v níž měl 45 let hlubokou oporu. Stála tiše v pozadí, ale byla mu zdrojem síly a povzbuzení, moudrou rádkyní a autorkou mnoha kreseb.
Prof. Feuerstein zůstal vždy skromný, pokorný a neúplatný. S nezlomnou vírou říkával: „Pán Bůh se stará o prosté lidi.“ Velmi mu záleželo na tom, aby se program intervencí s pečlivě vyškolenými zprostředkovateli dostal i k těm nejchudším dětem. Uměl se intuitivně naladit na chápání dítěte a terapeuticky s ním pracovat formou hry už od narození pomocí očního kontaktu a mimiky obličeje. Byl mistrem improvizace a přeprogramování připraveného postupu i sebe samého. Do práce s dětmi integroval celou svou osobnost psychologa, pedagoga, ale také nadšeného romantika se smyslem pro humor. Do svých postupů vnášel umění a kulturu, hudbu, zpěv, tanec a vnímání prostřednictvím barev, tvarů a forem, které umocňovaly vnímání okolního světa. Rád používal symboliku stromu: probouzel u dětí, s nimiž pracoval, potřebu „být“ (zakořenit, například v rodině) a „stát se“ (snaha učit se, zkoumat, prohlubovat chápání… růst a měnit se). K posílení své teorie využíval sílu přenosu dovednosti: „Pokud se dítě dokáže naučit „A“, pak se dokáže naučit „B“. Vždy ale stavěl bytí nad výkon.
Prof. Feuerstein sám sebe nazýval patologickým optimistou. Uměl plánovat, byl systematický a za velmi krátkou dobu docházel k přesnému pochopení potřeb dítěte, jeho osobnosti, co je nejdůležitější a jak na ně reagovat. Jeho kolegové ho označovali intuitivním terapeutem. Dosvědčovali o něm: „Na každém dítěti mu velmi záleželo, obvykle mnohem víc, než vyžadovala povinnost. Měl obrovskou potřebu pomoci každému dítěti. Dával dítěti nejvyšší prioritu. Uměl pracovat s dětmi, u nichž to ostatní vzdali.“
Až do konce jeho života ho vystihoval živý zájem o lidi a schopnost skutečně naslouchat, především velmi otevřenému a důvěryplnému vyprávění rodičů, terapeutů a všem, kteří s dětmi pracovali. Učil se od nich, ihned chápal dynamiku toho, co popisovali: „Vidíte. Nikdy jsem nevytvořil novou teorii. Jen jsem se učil od dobrých rodičů.“ (Reuven Feuerstein)
Podporoval rozvoj dětí od raného věku a stavěl se vždy proti segregaci lidí s postižením, která poškozuje jejich zdraví a vývoj, a nacházel pro ně cestu, jak se mohou začlenit do společnosti. Sám prof. Feuerstein na sobě pracoval a učil se do posledních dní. Ve svých více než osmdesáti letech se naučil surfovat po internetu a vyhledávat zajímavé a relevantní informace.
„Reuvenův intelekt zůstal, navzdory tělesné slabosti, zhoršujícímu se sluchu a invalidnímu vozíku, nedotčený do posledních dní. Nepřestával přemýšlet a formulovat závěry a posouvat se vpřed. ‚Tak co, Lou, co máme na talíři?‘“ (Louis H. Falik)
Profesor Reuven Feuerstein završil svůj život v Izraeli v úctyhodných 92 letech. S láskou, nadějí a očekáváním naplnil rabínovo požehnání: pomáhat potřebným nezištně a bez podmínek. Všichni, kdo ho znali osobně, a všichni, kterým pomáhal, tuto lásku znali a pociťovali. Poslední slovo u něho měla vždy Boží prozřetelnost, jinak by takové dílo, které daleko přesahuje síly a možnosti jednoho člověka, nedokázal.
„Jeho život byl jeho dílem a jeho dílo bylo jeho životem.“
Profesor Louis H. Falik (1938 – březen 2025) byl emeritním profesorem v oboru psychologického poradenství na San Francisco State University (USA). Byl klinickým a pedagogickým psychologem s rozsáhlými zkušenostmi s výcvikem a aplikací programů Instrumentálního obohacování (FIE) a Dynamického vyšetření studijních předpokladů (LPAD – Learning Propensity Assessement Device) u dětské, dospívající a dospělé populace, přičemž se zaměřoval jak na poruchy učení, tak na studijní výsledky a cíle zvyšování umění učit se. Psal o Feuersteinových technikách a školil odborníky po celém světě.
Knihu Ohnivý kámen si můžete objednat na adrese zde.
(Cena 499,- Kč + poštovné a balné dle aktuálního ceníku České pošty; osobní odběr je možný v Českých Budějovicích, Jihlavě nebo Třebíči.)

Kontakt:
Spolek Trizomie 21
Hospodářská 163
143 00, Praha
IČO: 090 73 825
Tel.: +420 723 277 242
E-mail: spolek@trizomie21.cz