Antík a Závistník

Jiří Šedý

Na obálce této knížky je fotografie chlapce, který se jmenuje Kubík. Když byly Kubíkovi čtyři roky, jeho maminka, která je Jirkovou sestřenicí, vážně onemocněla. V této době Kubík svou statečností a ochotou, být své mamince oporou a pomocí, daleko předběhl svůj věk. Pro Jirku byl jejich životní příběh velmi silnou inspirací, kterou vtiskl do neobvyklých pohádek, věnovaných právě Kubíkovi.

Děj zápasu dvou protikladných bytostí, Antíka a Závistníka, je plný her se slovy, trefných pojmenování, rčení či přirovnání. Odehrává se v malebném domku, paralelně s každodenním životem jedné čtyřčlenné rodiny: maminky, tatínka a jejich dvou dětí. Míša je bystrá a zvídavá. Její mladší bráška Wenda má v prvním písmenu svého jména cosi navíc. A nejen to, navíc má větší a radostnější srdce a spoustu nápadů na rozdávání. Po své mimořádné mamince zdědil mimořádnou schopnost, že stejně jako ona vidí srdcem. Často se všichni navzájem škádlí a umí se spolu nejen smát, ale i pomáhat si, což jsou neklamné příznaky toho, že se mají opravdu rádi.

Jméno Antík je odvozeno od slova anténa, která zprostředkovává komunikaci a bývá někdy viditelná, jindy skrytá v mnohých elektronických přístrojích. Dá se říci čidlo, které je nezbytné a velmi citlivé na správný chod věcí. Zosobněny jsou tentokrát elektrické přístroje, které se zdají být v domácnosti nepostradatelné: pračka, vysavač, počítač, myčka, žehlička, mobil, sporák, robot. Právě ony se stávají cílem Závistníka, který nese ve svém jménu vlastnost, která je nepříjemnou společnicí všem, kteří žijí v její blízkosti, neboť úmyslně ztrpčuje druhým život. Závistník žije tím, že kuje pikle, a jeho cílem je otrávit i tu nejmenší radost. Hledá, jak by narušil láskyplné bytí rodiny, neboť při pouhém pohledu na jejich prosté štěstí z něj odkapává zlost všemi směry. Zaměřuje se na věci, které se snaží porouchat, rozbít, nebo alespoň pošramotit. Nemá však fantazii ani moudrost či vynalézavost, a opakuje ověřené triky. Je zbabělý, záludný a myslí si o sobě, že je neviditelný. Závistník nakonec potrestá sám sebe svou ješitností, kterou při svých zlomyslnostech staví nad zdravý rozum.

Rodiče a děti nad závistí vítězí opět vzájemnou láskou, kterou vždycky staví nad přicházející trampoty. Čas, kdy jsou přístroje porouchány, dokážou využít tak, že jsou spolu více, než kdyby k poškození přístrojů nedošlo. A když pak tyto pomocníky v domácnosti nápaditý Antík pohotově opraví, fungují lépe než předtím.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

---