Dílčí funkce a jejich rozvoj podle Brigitte Sindelar

– manuál pro rodiče

Autor: Irena Marušincová

Dílčí funkce podle Brigitte Sindelar, rakouské psycholožky a psychoterapeutky, jsou základní poznávací funkce, které jsou nezbytné pro učení se čemukoli a získávání jakýchkoli dovedností. Pokud si dítě představíme jako stromek, dílčí funkce tvoří kořeny tohoto stromku. Pokud nejsou některé tyto kořeny dostatečně rozvinuté, projeví se to v koruně stromu – i tam budou nesouměrnosti, které se mohou projevovat třeba tak, že dítě nereaguje tak, jak v dané situaci očekáváme, jeví se jako nešikovné, nemotorné, nechce kreslit, později má obtíže naučit se číst, psát nebo počítat apod. Samozřejmě, že příčinami těchto potíží mohou být i jiné faktory, ale studie ukazují, že velice často jsou hlavní příčinou právě nedovyvinuté některé „kořínky“, tedy dílčí funkce. Dobrou zprávou je, že se poruchám v chování i učení dá předcházet, pokud dílčí funkce známe a zařazujeme do běžného hraní s dětmi cílené aktivity zaměřené na rozvoj jednotlivých těchto funkcí.

Co jsou tedy dílčí funkce konkrétně:

➢ Zrakové rozlišování figury a pozadí = schopnost rozpoznat zrakem v určitém množství prvků jeden konkrétní (třeba najít pejska na obrázku, který znázorňuje výjev ze života na statku).

➢ Zrakové rozlišování tvarů = zrakem postřehnout dva a více stejných prvků, nebo rozdíly mezi prvky.

➢ Zraková paměť = zapamatovat si viděné.

➢ Sluchové rozlišování figury a pozadí = z množství zvuků dokázat vydělit ten pravý, pro danou chvíli potřebný.

➢ Sluchové rozlišování zvuků = rozpoznat sluchem, zda jsou zvuky stejné nebo různé.

➢ Sluchová paměť = zapamatování si slyšeného.

➢ Prostorová orientace = orientace na vlastním těle, orientace v reálném prostoru, orientace na papíře.

➢ Intermodální vztahy = schopnost propojit slyšené s viděným a viděné se slyšeným, slyšené nebo viděné s pohybem.

➢ Vnímání časového sledu = schopnost rozlišit příčinu a následek, rozumět, jak na sebe události navazují.

Je důležité si uvědomit, že tentýž projev chování u dvou různých dětí může mít u každého zcela jinou příčinu. Když si vezmeme jako příklad třeba dvě děti, které se obě jeví jako značně nemotorné, pečlivou diagnostikou můžeme zjistit, že zatímco u jednoho z nich je důvodem nedostatečně rozvinuté zrakové rozlišování figury a pozadí, u druhého to může být například problém v prostorové orientaci nebo také třeba kombinace obojího. Je tedy dobré zjistit, kterou/které dílčí funkce potřebuje dítě rozvíjet, nicméně pokud se u předškolních dětí a dětí mladšího školního věku zaměříme na všechny, vůbec nic tím nezkazíme. A časem si třeba všimneme, že některé aktivity jdou dítěti bez problémů, zatímco u jiných se musí více namáhat. To bude signálem, že v oblasti, na kterou jsou tyto aktivity zaměřeny, má dítě zřejmě problém a bude potřeba většího trénování.

Rozhodneme-li se u malých (předškolních) dětí jednotlivé dílčí funkce trénovat a rozvíjet, vždy bychom měli mít na paměti následující zásady:

➢ Aktivity budou probíhat formou hry – společně si s dítětem hrajeme, netlačíme na něj.

➢ Místo projevů netrpělivosti, když se něco nedaří, dítě povzbuzujeme a upřímně se radujeme z každého drobného pokroku.

➢ Cvičíme pravidelně – lépe pět minut denně než hodinu jednou za týden.

➢ Pokud dítě začne být mrzuté a nechce spolupracovat, může to být známkou toho, že už je na něj práce moc. Na tyto signály bychom měli citlivě reagovat a respektovat je (je-li důvodem opravdu přetížení dítěte).

Náměty na rozvoj jednotlivých dílčích funkcí

jsou inspirovány knihou „Předcházíme poruchám učení“ od Brigitte Sindelar, kterou vydalo nakladatelství Portál a která je běžně k dostání v knihkupectvích.

Zrakové rozlišování figury a pozadí

➢ Co vidíme z okna? Pojmenováváme jednotlivé věci/lidi/zvířata, které vidíme z okna a čekáme vždy, až je dítě též najde.

➢ Vidím, co ty nevidíš – stejná hra jako předchozí, jen místo názvu věcí/osob/zvířat pojmenujeme jednu nebo více jejich vlastností (např. „Vidím něco, co ty nevidíš, a je to červené.“)

➢ Třídění čehokoli (stavebnicových kostek, knoflíků, korálků, šroubků…) podle barvy, tvaru, velikosti (z hromady smíchaných předmětů vybíráme nejprve např. všechny červené, pak všechny žluté atd., nebo nejprve všechny dlouhé, pak krátké.

➢ Zakryté předměty – dáme před dítě různé překrývající se předměty (začínáme s počtem tří, postupně můžeme zvyšovat) a dítě má říkat, co vše na hromádce vidí (aniž by na předměty sahalo).

➢ Vyhledávání detailu na obrázku – jmenujeme různé detaily obrázku a dítě je ukazuje

➢ „Čtení“ ze vzorů – najdeme nějaký opakující se motiv na potahu sedačky/na koberci/na tapetě apod. a hledáme společně s dítětem, kde se motiv na témže materiálu ještě vyskytuje

➢ Zakrytý obrázek (přemalovaný tužkou, přeškrtaný) – nakreslíme jednoduchý obrázek a jemně ho přebarvíme tuhou tužky nebo přeškrtáme pomocí šrafování. Dítě má říkat, co na obrázku pod tužkovým závojem nebo šrafováním vidí.

Sluchové vnímání

➢ Poslouchání různých zvuků – kolem sebe, v přírodě, z nahrávek.

➢ Vnímání zvuků se zavřenýma očima.

➢ Zvukové pexeso

➢ Udělej krok, když uslyšíš své jméno/když slyšíš domluvené slovo – říkáme řadu různých jmen/slov, přičemž čas od času zařadíme to domluvené jméno/slovo. Pokud dítě domluvené slovo uslyší, udělá krok (či jinou domluvenou reakci).

➢ Moje teta má kočku – vyprávíme, co všechno moje teta má a jsme s dítětem domluveni, že pokaždé, když řekneme „kočku“, dítě nějak zareaguje.

Rozvoj přesného vidění

➢ Najdi dvojče (stavebnicové kostky, tvary, obrázky) – ukážeme předmět, který má dítě hledat, a ono ho z množství daných předmětů vyhledá.

➢ Puzzle

➢ Skládanka z kusu látky / papíru – vsazování vystřižených tvarů do patřičných otvorů.

➢ Zkrášlování obrázku – máme s dítětem totožné obrázky, my něco do obrázku dokreslíme, a dítě dokreslí do svého totéž.

➢ Hledání rozdílů mezi podobnými obrázky.

➢ „Kdo je zloděj?“ / „Kdo je král?“ – připravíme dvě sady stejných předmětů (cokoli, co máme zrovna po ruce), z jedné sady odebereme jeden nebo více předmětů (aniž by dítě vidělo, co dáváme pryč), a pak necháme dítě určit, co na druhé hromádce přebývá.

Rozvoj přesného slyšení

➢ Vymýšlení, opakování, rozlišování slov, která obsahují O (a)nebo A – vymýšlíme slova, která začínají (později končí, a nakonec i obsahují uvnitř) hlásku O, později přidáme A; poté říkáme různě na přeskáčku slova obsahující O nebo A, a dítě určuje, zda slyší O nebo A.

➢ Analogicky přidáme U, E a I/Y.

➢ Kašpárek/panenka/méďa… se učí mluvit (běžná slova, nesmyslná slova) – vezmeme si např. panenku, kterou budeme učit mluvit. Řekneme jí nějaké slovo, a pak zahrajeme, že ho zopakovala, a to buď správně (zopakujeme ještě jednou téže slovo) nebo špatně (řekneme jiné slovo). Dítě má určit, zda panenka řekla správné slovo, nebo ne.

Rozvoj zapamatování si viděného

➢ Vyhledej stejnou kostku – ukážeme dítěti kostku ze stavebnice, pak ji schováme a dítě má v hromádce kostek vyhledat totožnou (začínáme s jednou kostkou, postupně se dopracujeme až na pět kostek, které si dítě dokáže zapamatovat najednou).

➢ Zapamatuj si obrázky/karty – stejný princip jako u kostek, pouze pracujeme s obrázky nebo s hracími kartami.

➢ Zapamatuj si panáčka/domeček/ – ze tří (postupně až z pěti) různých předmětů poskládáme před dítě obrázek, pak ho zakryjeme a dítě má za úkol z totožných předmětů poskládat stejný obrázek.

➢ Pexeso

Rozvoj zapamatování si slyšeného

➢ Všímání si určených slov v textu – vybereme tři často se opakující slova v nějakém krátkém příběhu. Příběh pak dítěti vyprávíme a ono má pokaždé, když jedno z domluvených slov uslyší, dát domluvené znamení.

➢ Všímání si určených slov mezi ostatními slovy – domluvíme se s dítětem na třech slovech, které si má zapamatovat. Pak mu říkáme řadu dvanácti slov, mezi nimiž budou obsažena i naše tři domluvená slova. Pokaždé, když dítě některé z nich uslyší, dá nám znamení.

➢ Balím si batoh / Na výletě jsem viděl horu / Na své narozeniny pozvu velikonočního zajíčka / Moje teta mi darovala slunečník … – hry na principu, kdy první hráč řekne např.: „Balím si batoh a dám si do něj ponožky.“ Druh hráč musí větu zopakovat a přidat další věc, kterou si dá do batohu, další hráč opět vše zopakuje a přidá další věc atd.

➢ Vymýšlíme povídku – stejný princip jako u předešlé hry pouze s tím rozdílem, že společně vymýšlíme příběh. Jeden tedy začne, řekne první větu, druhý větu zopakuje a přidá druhou větu atd. Před přidáním nové věty je třeba nejprve vše, co již bylo řečeno, zopakovat.

Rozvoj spojování zrakových, sluchových a pohybových vjemů

➢ Písníčky, říkanky, básničky, kde se některá slova nahrazují pohybem.

➢ Tajná řeč – domluvíme si s dítětem pro tři různá slova gesta, která si pak navzájem předvádíme, a ten, komu je předváděno, musí říci, co gesta znamenají, postupně rozšíříme až na pět slov (toto hrajeme s dětmi, která pro komunikaci nepoužívají znakování).

➢ Tajné obrázkové písmo – domluvíme si s dítětem pro tři různá slova grafické znaky, pak znaky kreslíme a dítě je „čte“ (role si samozřejmě můžeme vyměnit).

Rozvoj pochopení a osvojení principu posloupnosti (vnímání časového sledu)

➢ Navlékání korálků podle vzoru.

➢ Zaplétání copu.

➢ Zavazování tkaničky.

➢ Splnit příkazy – dáváme dítěti nejprve jednoduché pokyny („Polož míč na židli, potom si sedni na bobek“), postupně rozšiřujeme o další až do sedmi po sobě jdoucích pokynů.

➢ Taneční kroky – vymyslíme pro dítě sérii tanečních kroků a figur, tancujeme společně, rozšiřujeme až na sedm různých kroků nebo figur.

➢ Tleskání v rytmu – předtleskáváme dítěti různé rytmy, dítě se pokouší tleskat spolu s námi, později opakuje po nás.

➢ Uspořádej obrázkové seriály.

Rozvoj koordinace pohybů úst při mluvení

➢ Foukání – do vaty, do peříčka.

➢ Střílení do branky – dítě fouká do pingpongového míčku nebo míčku z vaty a snaží se ho dostat do určené branky na stole.

➢ Slalom – dítě fouká do pingpongového míčku nebo míčku z vaty a provést ho po vyznačené slalomové dráze na stole.

➢ Bublifuk

➢ Napodobování pohybů úst.

Rozvoj koordinace ruky a oka

➢ Bitva – na papíře si vyznačíme své území a území dítěte, na každém území nakreslíme deset bodů, každý se snaží ze svého bodu rychlým tahem pastelky zasáhnout bod protihráče.

➢ Házení míčem na cíl.

➢ Automobilový závod – na papír nakreslíme pomocí dvou souběžných čar dráhu, dítě má projet dráhu tužkou (kreslí souvislou čáru uprostřed dráhy). Čím je dráha užší, tím je úkol obtížnější.

➢ Slalom – na papír nakreslíme body, které tvoří trať slalomu. Dítě má tužkou projíždět mezi body tak, že se jich nesmí dotknout.

➢ Rozmotej nitě – nakreslíme na papír různobarevné klikaté a protínající se čáry. Dítě sleduje, odkud kam která vede (na začátek a na konec každé z nich můžeme nakreslit obrázek, a dítě sleduje, které dva obrázky jsou spojeny a kterou čarou).

Rozvoj vnímání vlastního těla a prostoru

➢ Masáže dítěte

➢ Hra na vnímání dotyků – dotkneme se nějaké části těla dítěte a dáme ruku pryč, dítě se má dotknout na svém těle stejné části.

➢ Poznej předměty hmatem.

➢ Nakresli člověka – dítě se položí na velký arch papíru, obkreslíme ho, pak zkoumáme, kde je jaká část těla a kde ji má ve skutečnosti, domalujeme obličej, oblečení apod.

➢ Hra na sochy – chytneme se s dítětem za ruce, roztočíme se a najednou „zkameníme“ v nějakém postoji. Dítě má náš postoj napodobit.

➢ Loutka – stojíme s dítětem před zrcadlem, dítě máme před sebou, zaujmeme nějaký postoj a dítě má zaujmout stejný postoj; těžší variantou je, že stojíme vedle sebe.

➢ Labyrint – rozložíme si po zemi listy papíru nebo využijeme dlaždice, navádíme dítě, kolik kroků dopředu/dozadu/doleva/doprava má jít, aby postupně dle našich pokynů prošlo labyrintem z listů papíru nebo po dlaždicích. Role si vyměníme.

Další náměty i podrobnější popis jednotlivých aktivit naleznete ve výše zmíněné publikaci „Předcházíme poruchám učení“ od Brigitte Sindelar (Portál, 2007).

Mgr. Irena Marušincová absolvovala kurz Deficity dílčích funkcí v Sindelar centre ve Vídni, přímo u autorky metody a jejích spolupracovníků. Nabízí u předškolních dětí a dětí mladšího školního věku vyšetření deficitů dílčích funkcí a odborné vedení při jejich rozvoji i při jejich nápravě i u dětí staršího školního věku. V případě zájmu ji můžete kontaktovat emailem na adrese: irena.marusincova@email.cz.

---