Perla podmořského světa

Jiří Šedý

Duhová zeměkoule, do níž tryskají bílé paprsky naděje, je vetkána do oranžového podkladu a tvoří přední i zadní stranu pevné obálky této knihy. Z pera neobyčejně vnímavého pozorovatele Božího stvoření vycházejí zdánlivě jednoduché, ale úchvatně žijící barevné věty. Čtenář musí žasnout nad citlivě volenými slovy, plnými obrazotvornosti, a tak výstižně postihujícími nádherný živel, jakým jsou hlubiny moře, a s nimi nejhlubší zákoutí lidské duše.

Alím, hlavní bytůstka dvaadvaceti příběhů, se zrodila z mořské pěny, obklopena zdánlivě nekončícím mořem plným života, někdy uklidňujícím a pokojně tajemným, jindy nahánějícím „strach z bouřících se vln a temnosti hloubek“… Nechává se unášet podmanivým mořským proudem a pozorně vnímá všechny bytosti, které potkává. „Zjevuje se tam, kde je nebezpečí, křivda, zlo a utrpení, a nenechá žádnou živou bytost bez pomoci a v myšlenkách, že je všemu konec a dál žádná cesta nevede.“ Její krása ji někdy svádí k marnivosti, ale ve skutečnosti je skromná, něžná, ale zároveň silná, moudrá a odvážná ve svém obětavém odhodlání napnout všechny svoje síly a někdy i rázně zakročit. Cesta její pouti je protkána také tyrkysově zbarvenou mořskou hladinou, ozářenou sluncem a provázenou křikem racků, nebeskou výškou a vlahým větrem. Přemýšlí o lidech, o nichž se dovídá ne příliš lichotivě z různých stran: „Co je horší? Hrozby moře, nebo nebezpečí od lidí?“ Jako prvního člověka však vidí dítě a slyší tlukot jeho srdce…

Pastelové i syté tóny barev zachycují tóny lásky, jimž nás naše děti učí. V jejich nezištném objetí polevuje tíha samoty a dochází k neviditelné výměně nezkalené lásky, z níž vyzařuje jistota, že žádná námaha a oběť pro Dobro se neztratí. Ze srdcí našich dětí tato láska téměř prýští a nic je nepotěší víc, než když svou lásku mohou vysílat a předávat druhému člověku: „Mami, víš, proč jsem oškrábala brambory? Abych ti ulehčila.“ (Bernadetka)

„Tuto knihu věnuji paní Milušce Staré. Je to žena, kterou mám moc rád a hluboce si jí vážím… Vnímavý čtenář zjistí, že Alím je čteno odzadu Míla, tedy Miluška.“ (Jiří Šedý)

• 

• 

• 

Jak vnímá naši Milušku Jiří, prozrazuje první slovo malebného názvu této knihy: „Perla“, v tomto rozbouřeném světě jedna z nejvzácnějších. Vlastně si ji naše děti získaly samy, právě oním objetím. Miluška s nadšením vypráví o kraťounkém zážitku z prvního působiště, který se jí vryl nesmazatelně do srdce: „Náhle jedna holčička vyskočila, vyběhla a rychle vylezla na průlezku stojící u zasklených dveří. Lekla jsem se, že spadne, a chtěla jsem ji chytit. Ona se otočila a skočila mi do náruče, a objala mne kolem krku – byla to dívenka s Downovým syndromem!“ Od toho okamžiku si Miluška naše děti zamilovala, porozuměla jim, obdivovala jejich čisté nitro a obětavě se jim snažila pomáhat. S láskou v očích říkávala: „Ty děti mě nabíjejí!“

Mgr. Miloslava Stará, povoláním, posláním i srdcem speciální pedagog, získala ve svém jubilejním roce 2016 (ve stejném roce vyšla i tato kniha) zvláštní ocenění portálu Duše a hvězdy: čestný a doživotní titul Rytíř života, který je určen českým osobnostem a skupinám, které se zasloužily o obranu lidského života a jeho důstojnosti v celé jeho délce (tj. od početí až po přirozenou smrt) v České republice.

---