Metodika

Reuven Feuerstein (1921–2014), významný pedagog a psycholog 20. století, definuje kognitivní funkce jako „mentální podmínky, nezbytné pro existenci mentálních operací a jakýchkoli funkcí chování“ (Feuerstein, 2014). Jinými slovy se jedná o podmínky, za nichž se mentální operace vyskytují. Rozvoj kognitivních funkcí probíhá jak přímým kontaktem jedince se svým okolím, tak cíleným zprostředkováváním, které by při výchově a vzdělávání jedinců s DS mělo být velmi intenzivní, protože tito jedinci z přímého kontaktu nedokážou přirozeně vytěžit tolik, co jedinci bez DS.

Bude mé dítě schopné aspoň něco se naučit, když se narodilo s tou či onou diagnózou? Nakolik bude jeho genetické vybavení určovat a ovlivňovat jeho vývoj? Jak se mu mám věnovat, abych mu jako rodič nepřitěžoval? Mám ho nechat v jeho světě a tím, ve kterém žiju já, ho nezatěžovat? Je ve svém světě opravdu šťastné? Tyto a mnohé další otázky se honí hlavou snad každému rodiči, kterému se narodilo děťátko s nějakým handicapem. Velmi zajímavé odpovědi na ně přináší izraelský psycholog a pedagog Reuven Feuerstein (1921–2014), který celoživotně pracoval s jedinci se speciálními potřebami a, jak píše jeho blízký spolupracovník Louis Falik, doslova měnil jejich osudy.

Za celým konceptem Zkušenosti zprostředkovaného učení stojí profesor Reuven Feuerstein(1921-2014), velice oslovující, světově významný pedagog a psycholog dvacátého a začátku jednadvacátého století. Byl to člověk, který velkou část své práce a své energie věnoval rozvoji dětí i dospělých s trizomií 21 (Downovým syndromem). Tato oblast mu byla velmi blízká i osobně, neboť sám měl vnuka s trizomií 21. Touto cílovou skupinou se však zabýval dlouhodobě, před tím i poté, co jeho vnuk Elchanan přišel na svět.

Koncept Zkušenosti zprostředkovaného učení formuloval pedagog a psycholog Reuven Feuerstein (1921-2014). Jedná se o specifický druh interakce (komunikace) mezi zprostředkovatelem (rodičem, vychovatelem, učitelem…) a žákem. Je založen na třech základních parametrech: záměru a vzájemnosti, přesahu a významu. Cílem Zkušenosti zprostředkovaného učení je rozvoj poznávacích funkcí žáka.

Feuersteinova metoda instrumentálního obohacování je jedinečný, komplexní nástroj rozvoje myšlení jedinců. Její autor, prof. Reuven Feuerstein (1921–2014), se celoživotně zabýval lidmi (dětmi i dospělými), kteří měli potíže začlenit se do běžné společnosti, ať už to byli přistěhovalci, jedinci s nejrůznějšími genetickými aberacemi (tedy i lidé s Downovým syndromem), lidé po úrazech či náročných operacích mozku, senioři trpící Alzheimerovou chorobou apod.

Jsme zde, abychom pomohli dětem a jejich rodičům v hledání cesty k spokojenému a radostnému učení. Vycházíme z principů zkušenosti zprostředkovaného učení profesora Feuersteina a věříme, že každý z nás má potenciál se dál rozvíjet.

Nabízíme všestrannou podporu a intervenci pomocí metody Feuersteinova instrumentálního obohacování (FIE), propojování účastníků edukačního procesu (rodiče, učitelé, asistenti, děti, a další) a v neposlední řadě pomoc v nastavování prostředí, které rozvíjí a aktivizuje.

Grafomotorický vývoj je ovlivněn celkovým psychomotorickým vývojem dítěte. Je pro rodiče a pedagogy důležitým ukazatelem, kde se právě dítě ve svém vývoji nachází. Je to ale pouze doplňující údaj, protože mnoho dětí tento kanál jednoduše nedokáže efektivně využívat. Proč například šestiletý hoch, který je jinak bystrý a zvídavý, kreslí stále hlavonožce? Možná je specialista na dopravní prostředky nebo elektrické obvody.

Číst se může naučit většina našich dětí s trizomií 21. Paní Jana Jarošová se zaměřuje na metodu skládaného, a následně vázaného čtení. V metodě vázaného čtení, jejíž autorkou je Mgr. Ladislava Pacltová, se propojují dvě složky – logopedie a čtení. Díky tomu děti čtou pomalu, ale bez zadrhávání.

Každé dítě s trizomií 21 je jiné, proto i učení čtení se daří každému jiným tempem. Aby se mohlo dítě učit číst, potřebuje se umět soustředit, pamatovat si, orientovat se v prostoru. A musí mít respekt k mamince, která se s ním učí číst. A samozřejmě: čím více má dítě rozvinuté kognitivní funkce, tím lépe se mu bude dařit učit se číst.

Pro koho je vhodná

Metoda globální čtení je jednou z metod výuky vhodných pro děti předškolního věku a pro děti s mentálním handicapem, tedy i pro děti s DS, protože tyto děti se zaměřují více na celky než na detaily a mají zpravidla velmi dobré vizuální vnímání. Používá se k překlenutí doby, kdy by bylo dítě neúspěšné při výuce čtení metodou analyticko-syntetickou, při níž na počátku výuky stojí písmena a slabiky, které nemají žádný konkrétní význam, nejsou nositelem myšlenky. U dětí, které mají problémy s výslovností, může však vyslovená slabika být již vyjádřením konkrétního slova (např. bá znamená babička).

Metoda Numicon pomáhá hravou a názornou formou proniknout do světa matematiky. Je vhodná pro děti, které mají obtíže při práci s konkrétními nebo nakreslenými objekty pro matematické účely, při určování množství a jeho porovnávání, při řazení vzestupném nebo sestupném, obtížněji chápou matematické pojmy a souvislosti, a následně jsou pro ně problematické výpočty z hlavy.

Aktuality
Děti Srdce
Kdo jsme
Co děláme
DS 21
Dobrá spolupráce
Podpořte nás
Dárci a Sponzoři

Kontakt:
Spolek Trizomie 21
Hospodářská 163
143 00, Praha
IČO: 090 73 825
Tel.: +420 723 277 242
E-mail: spolek@trizomie21.cz