Zkušenost zprostředkovaného učení podle Reuvena Feuersteina u dětí s trizomií 21 (Manuál pro rodiče)

Irena Marušincová

Koncept Zkušenosti zprostředkovaného učení formuloval pedagog a psycholog Reuven Feuerstein (1921-2014). Jedná se o specifický druh interakce (komunikace) mezi zprostředkovatelem (rodičem, vychovatelem, učitelem…) a žákem. Je založen na třech základních parametrech: záměru a vzájemnosti, přesahu a významu. Cílem Zkušenosti zprostředkovaného učení je rozvoj poznávacích funkcí žáka.

Zkušenost zprostředkovaného učení lze využívat v modifikované podobě již u novorozeňat, kdy zprostředkovatel záměrně pracuje s dítětem tak, že ho drží, aby mělo děťátko hlavičku v dlaních zprostředkovatele nasměrovanou na jeho obličej. Zprostředkovatel pak na dítě opakovaně (třeba 100x za sebou, několikrát denně) špulí ústa, později vydává různé slabiky. Jedná se o záměrná cvičení, která díky zrcadlovým neuronům dítěte vedou k jeho postupným reakcím, nevědomému napodobování grimas, a především zaměřování pozornosti, která je pro jakékoli další učení naprosto nezbytným předpokladem.

Další modifikací či aplikací Zkušenosti zprostředkovaného učení je tzv. zprostředkovaná samomluva, která se využívá především u jedinců s opožděným vývojem řeči nebo u jedinců, jejichž řeč není dostatečně rozvinuta. Principy zprostředkované samomluvy lze shrnout následovně:

• Jedná se o záměrnou činnost určenou dítěti, kterou na sebe přejímají dospělí.
• Dospělý verbalizuje skutečnosti tak, aby ho dítě slyšelo, ale neočekává se a nevyžaduje se odpověď dítěte.
• Vztahuje se na souběžné činnosti, které dítě sleduje, prožívá a na které si vzpomíná.
• Obsahuje podobu gramatiky a syntaxe, kterou používá dospělý.
• Přináší chybějící prvky do řečového aparátu dítěte.
• Přináší nadsázku, zkrášlení řeči a opakování, které podněcuje pozornost.

Podrobný popis obsahuje kniha Myslet nahlas – mluvit nahlas (R. Feuerstein, L. H. Falik, R. S. Feuerstein, K. Bohács), vydalo nakladatelství Portál.

I u správně mluvících jedinců s trizomií 21 je třeba řeč, a tím i myšlení dále rozvíjet a aktivovat, především v případě, že nemají dostatečné sociální kontakty. V komunikaci s nimi aplikujeme Zkušenost zprostředkovaného učení především prostřednictvím zprostředkujících otázek, které je nutí přemýšlet o souvislostech, vyvozovat závěry, porovnávat, rozhodovat se apod. Pokud se chce jedinec s trizomií 21 např. naučit uvařit jednoduché jídlo, není pro rozvoj jeho myšlení a samostatnosti příliš podněcující, pokud mu rodič dává jednoduché příkazy typu „podej“, „nakrájej“, „zamíchej“ apod. Mnohem přínosnější jsou zprostředkující otázky jako např.: „Co budeme potřebovat?“ „Jak bychom to teď mohli nejlépe udělat?“ „Nechybí nám tu ještě něco?“ „Jak se dozvím, jestli máme správné množství?“ atd. atd.

Myšlení a řeč spolu neoddělitelně souvisejí. Zkušenost zprostředkovaného učení je nástroj, kterým můžeme u dětí s trizomií 21 obojí velmi účelně a smysluplně rozvíjet.

---