Dominika Vácová

Jana Vácová – Je to fajn!

Je to již více než tři roky, co se nám narodila Domča, naše první miminko. Když nám po jejím narození lékařka oznámila podezření na genetickou vadu Downův syndrom, který se za dva dny potvrdil, bylo to pro nás oba překvapení.  Moc jsme si nedovedli představit, co to bude do budoucna obnášet.

První měsíc jsme žili v obavách a otázkách. Druhý měsíc jsme se obav zbavili a znali spoustu odpovědí. A třetí měsíc jsme vlastně už i zapomněli, že je Dominička něčím výjimečná.

Měli jsme veliké štěstí na skvělé doktory na neonatologickém oddělení na Bulovce, kteří byli moc milí a nápomocní. Díky nim jsme se dostali k organizaci rané péče a úžasné pediatričce.  Ihned nám začaly pravidelné kontroly u lékařů, protože Downův syndrom s sebou bohužel nese také zdravotní problémy a pomalejší vývoj. Od jejího raného věku jsme začali s pravidelnou fyzioterapií, kolem prvního roku s logopedií a v roce a půl s hiporehabilitací.

Ano, bylo to pro nás náročné, ale navzájem jsme se podporovali a pomáhali si, a hned šlo všechno jednodušeji.Také jsme se naučili radovat se z maličkostí, z každého Domčina pokroku, i toho sebemenšího. Poznali jsme spoustu nových a veselých lidí, a vlastně se vše zase obrátilo k dobrému.

Když byl Dominičce rok a tři čtvrtě, jeli jsme do lázní, vybrali jsme si Janské Lázně. Byl to určitě i tento měsíc pravidelného cvičení, který napomohl tomu, že krátce po návratu domů začala Dominička chodit. Krkonoše jsme si zamilovali a od té doby tam pravidelně jezdíme jako do našeho druhého domova.

Před rokem se Dominičce narodila sestřička Natálka. Začátek byl náročnější, ale nyní se stávají nejlepšími parťačkami, hlavně na zlobení.

Vždy jsme milovali cestování a snažili se žít aktivně, a toto se nezměnilo ani po narození Domči a Natálky. I nadále jsme podnikali výlety. A teď, když už je Domča větší, začínáme se sporty. V létě ji naložíme do krosničky a vyrážíme na túry po horách nebo na kempování s dodávkou. V zimě jsme začali se snowboardem a lyžemi. Obojí se zdá, že Domču baví, a to těší nejen ji, ale i nás. Už teď se těšíme na teplejší počasí, až budeme moct vyrazit na kolo, odrážedlo a koloběžku, vše relativně pro Domču nové.

Dominička nám nesmírně obohacuje život a je s ní ohromná legrace.

Pokud bude tento článek číst někdo, koho teprve život s dítětem s trizomií 21 čeká, nebojte se! Stačí jen přijmout životní výzvu, a pak se budete nadále těšit ze života a naučíte se častěji se radovat.

• 

• 

---