Český myšlení

Jiří Šedý

„Už vím, co udělám. Budu psát knihu.“

Na počátku této prvotiny stály dva nesmírné objevy: matky, která objevuje své dítě, a dítěte, které objevuje svou maminku, … a skrze ni svět, do něhož se zrodilo. Když dojde k takovému niternému setkání dvou srdcí, otevírá se největší dobrodružství, jaké tento svět nabízí – odkrývání podstaty lásky, která nekončí. Nejde jen o sentiment, tato láska, i když svým celým bytím vzhlíží k nebi, tak oběma nohama a celým tělem spočívá na zemi, připravena k činu, k námaze a k oběti. Mateřská láska má sílu uzdravovat, a zároveň je uzdravována a posilována svým dítětem. „Výchova, která jde ruku v ruce s láskou, není sice všemocná, ale mocná.“ (Vlasta Šedá)

• 

• 

• 

„Zavírám Tvoji knihu, můj synu. V očích mám slzy. Nejsou to slzy bolesti ani zármutku. Takové slzy vyschly při vyslovení Tvého prvního slůvka: ‚Máma.‘ Tenkrát, před dvaceti lety jsem pocítila hrdost, a ne lítost nad tím, že jsi takový, a ne jiný. Byla jsem šťastná, že existuješ, že dýcháš a usmíváš se. Již tenkrát jsem věřila v Tvoji jedinečnost a neopakovatelnost. Vedle Tebe jsem se učila žít opravdověji, čestněji a citlivěji. Vytvořila jsem si svět bez závisti, čistější a pravdivější. Pomocí Tvé knihy jsem se začala dívat na svět Tvýma očima. Tys mne nechal nahlédnout do Tvého světa, který je plný lásky. Učíš mne znovu a znovu hledat sílu.

Díky, můj SYNU.“ (Vlasta Šedá)

---