Citlivost barevného slunce

Jiří Šedý

V jedinečné knize Citlivost barevného slunce autor vystihl slovem i obrazem, neobyčejně jemně a barvitě, patero nepostradatelných pilířů – štěstí, lásku, krásu, radost, naději – které naše děti potřebují jako vzduch k dýchání. Pro Jirku je svět plný barev, i slova mají barvy, učí nás umění pozorovat a naslouchat. Jeho autorská tvorba má svůj počátek už pod srdcem maminky:

„Zde se musím vrátit až na začátek Jirkova života. Můj syn byl vymodlené dítě. Od první chvíle, kdy jsem se dozvěděla o jeho existenci, jsem ho laskala. Ještě než se narodil, jsem si s ním vypravovala, s manželem i s malou dcerkou jsme vnímali jeho pohyby, hladili jsme ho, zpívali mu. Těšili jsme se na to, až se narodí a my ho budeme moci obklopit láskou.“ (Vlasta Šedá)

• 

• 

• 

„Láska je maminčina náruč. Její úsměv, tvář, oči. Její hlas a srdce. Maminčino srdce je bolavé, ale plné lásky. Láska jsou maminčiny ruce. A ty ruce nejsou pro mne pouto, ty mne vedou a učí mne lásce … Radost je i v rozbitém zrcadle. V každém střípku, který ti leží u nohou, něco vidíš. Tisíce malinkých věcí, které bys neviděl, kdyby zrcadlo bylo celé. S maminkou se dívám na drobné střípky a pomáhám jí hledat, co ona nevidí. A mám radost, že jí můžu pomáhat vidět MŮJ svět.“ (Jiří Šedý)

Lidé s trizomií 21 mají výjimečnou schopnost vnímat nitro druhého člověka. Svým pronikavým pohledem se dokážou podívat přímo do srdce. Takřka s neomylnou přesností vycítí, kdo je má rád, nebo kdo je, i přes úsměv na tváři, rád nemá. Jejich vnímání krásy a jejího opaku naše vnímání přesahuje. „Neviděl jsem ošklivého člověka, ale slyšel jsem ho,“ píše Jirka. „Dám ti jednu radu, člověče. Hlídej si svoje srdce …“

• 

• 

• 

• 

---