Orofaciální regulační terapie a Neurofyziologická vývojová terapie dle Castillo Moralese
Autor: Eva Matejičková
Orofaciální regulační terapie je technika, která ve své celistvosti vychází ze dvou aspektů: neurofyziologického a antropologického.
Vojtova metoda jako součást fyzioterapie dětí s Downovým syndromem
Autor: Denisa Polanská
Snížený svalový tonus neboli hypotonie se u dětí s DS vyskytuje často již při narození, stejně tak zvýšená laxicita vaziva neboli hypermobilita. Tyto dva faktory hrají důležitou roli v příčině zpoždění motorického vývoje. Nástup základních motorických projevů, jako je vzpřimování v poloze na břiše, otočení ze zad na břicho, lezení, sed nebo chůze, tak bývá opožděn. Významná je také změna ve stereotypu chůze – chůze je nestabilní, více opatrná, což může vést ke snížení rychlosti a zkracování kroku.
Bobath koncept v terapii dětí s Downovým syndromem
Autor: Veronika Kristková
Koncept manželů Bobathových, Bobath koncept, je jedním ze světově nejuznávanějších konceptů v dětské rehabilitaci. Jeho zakladateli byli manželé Karel a Bertha Bobathovi, lékař a fyzioterapeutka, kteří ve 40. a 50. letech minulého století vyvinuli zcela nový přístup hodnocení a terapie pacientů s neurologickými poruchami hybnosti, především dětí s dětskou mozkovou obrnou a pacientů po cévních mozkových příhodách.
Ergoterapie není jen o hraní
Autor: Zuzka Šimonová
Jeden z klíčových rehabilitačních oborů, s kterým se v péči o děti s Downovým syndromem lze setkat stále častěji, představuje ergoterapie. V případě dětí je tato rehabilitace vedena spíše formou hry a zábavných činností, při nichž se však cíleně podporuje soběstačnost a samostatnost. Ergoterapeut tu však není od toho, aby si s našimi dětmi jen pohrál. Jeho role je velmi specifická.
Logopedická péče u dětí s Downovým syndromem už od raného věku
Autor: Lenka Němečková
Komunikace je jednou z nejsilnějších potřeb člověka. Její dostatečná schopnost hraje významnou roli v rozvoji osobnosti, vzdělávání, zařazení do společnosti a samostatném životě každého z nás. Omezení v řeči a komunikaci vede k sociální izolaci a emočnímu strádání.
Logopedie jako jedna z priorit
Autor: Zuzka Šimonová
Je velká škoda, že v péči o děti s Downovým syndromem, bývá v prvních měsících, a mnohdy i letech, výrazně upozaděna logopedie. Důraz se klade především na rozvoj hrubé, a případně jemné motoriky, na které logopedie samozřejmě úzce navazuje. Logopedie se však ke slovu dostává, až když v pozdějším věku slova nepřicházejí.
Terapeutické krmení u dětí s trizomií 21
Autor: Nikola Chmelařová
O terapeutickém krmení se mluví více teprve v posledních letech. U dětí s trizomií 21 je důležité a zásadní proto, abychom co nejdříve od narození předcházeli možným obtížím v oblasti vývoje orofaciálních struktur (rtů, jazyka, čelisti, svalů obličeje), na nichž závisí schopnost přijímat potravu a pití, a do budoucna i vývoj artikulace a řeči.
Když jim otevřete své srdce, najdete k nim cestu
Autor: Nikola Chmelařová
Moje práce klinického logopeda je někdy opravdu náročná, ale právě ty úsměvy, odhodlání a bezstarostnost dětí mi dávají energii v práci pokračovat. Děti s Downovým syndromem jsou právě ty, kterým svou energii předám bez rozmyslu, protože vím, že ony mi ji vrátí, a poskytují mi důvod dál pracovat. V tu chvíli vím, že to, co dělám, má opravdu smysl.
Primární reflexy a neuro-vývojová stimulace u dětí s trizomií 21
Autor: Babeta Rašovská
U každého dítěte je velmi důležité optimálně podpořit jeho psychomotorický vývoj (PMV) zejména v prvních měsících po narození. Primární reflexy způsobují automatické stereotypní pohyby, které pomáhají dítěti při procesu porodu a mají životně důležitou funkci v prvních měsících života, kdy je dítě na nich závislé.
Znak do řeči
Autor: Libuše Kubová
Znak do řeči je kompenzační a podpůrný prostředek pro děti, které rozumí, ale ještě nemluví, nebo které mohou mít potíže s mluvenou řečí, tedy i pro děti s trizomií 21, nevyjímaje děti školního věku.
Znakování s dětmi s Downovým syndromem
Autor: Zuzana Sýkorová
Táta si hraje s Bětkou na koberci, mají kolem sebe dvě krabice plné kostiček, figurek zvířat, panáčků. Bětka podává tátovi vozík za koně.
Táta se ptá: „Co to je?“
Bětka znakuje „kůň“.
Táta bere vozík a říká: „Aha, to patří ke koni. Tak najdeme toho koně? Kde je kůň?“ Přitom slovo kůň doplňuje znakem pro koně.
Bětka hledá v první krabici, ale tam kůň není. Tak jde do druhé, ale tam taky nic.
Bětka znakuje nad krabicí „není“ a pokračuje znakem „kde je?“
Táta nachází koně, podává ho Bětce, ta se spokojeně usměje. Koníka společně přidají k vozíku. Bětka do vozíku posadí panáčka a táta s Bětkou si dál společně hrají.
Znakování jako pomyslný most
Autor: Zuzka Šimonová
Jednou z klíčových oblastí v péči o Vítečka vidíme ve znakování. Je to pro nás způsob, jak podpořit vzájemnou komunikaci a ušetřit si celou řadu nedorozumění, nepochopení a z toho plynoucích frustrací. Vítkovi bude za pár týdnů dva a půl roku. Aktuálně nemluví, přesto díky několika desítkám osvojených znaků zvládne vyjádřit to, co (ne)chce, potřebuje, nebo jednoduše to, co ho zajímá. Domnívám se, že jen díky znakování nezažíváme záchvaty vzteku z toho, že Vítek něco chce, jen to neumí vyjádřit.
Montessori terapie pro děti s Downovým syndromem
„Pomoz mi, abych to dokázal sám, ale dovol mi se namáhat a dělat chyby.“ Marie Montessori
Autor: Alžběta Jantová
Montessori terapie, kterou začala v 70. létech využívat pro práci s lidmi s postižením Lore Anderlik, vychází ze základních principů montessori pedagogiky. Tato německá pedagožka se se zvláštní péčí věnuje dětem s trizomií 21 a jejich rodinám. Vynikající výsledky své práce přednášela na několika mezinárodních kongresech a již má celou řadu následovníků, které v montessori terapii osobně vyškolila.
Deficity dílčích funkcí podle Brigitte Sindelar
Autor: Irena Marušincová
Když jako čerstvě vystudovaná psycholožka začínala Brigitte Sindelar (nar. 1952, Rakousko) v 70. letech 20. století svou praxi, byla plná nadšení a chuti uplatnit své nabyté vědomosti při práci s dětmi s poruchami učení. Jaké bylo její překvapení a rozčarování, když opakovaně zažívala spolu s dětmi ve své péči neúspěchy v nápravě poruch učení, ačkoli pracovala podle zaběhlých metod.
Dílčí funkce a jejich rozvoj podle Brigitte Sindelar
– manuál pro rodiče
Autor: Irena Marušincová
Dílčí funkce podle Brigitte Sindelar, rakouské psycholožky a psychoterapeutky, jsou základní poznávací funkce, které jsou nezbytné pro učení se čemukoli a získávání jakýchkoli dovedností. Pokud si dítě představíme jako stromek, dílčí funkce tvoří kořeny tohoto stromku…
Slabiny hiporehabilitace u dětí s trizomií 21
Autor: Eva Matejičková
Jednou z aktivit, které jsou doporučovány dětem s trizomií 21, je i hiporehabilitace. Avšak právě u těchto dětí doporučujeme zvážit její načasování v závislosti nejen na věku, ale i na základě výsledků komplexního vyšetření dítěte. V případě jakýchkoliv pochybností ze strany lékaře doporučujeme rodičům, aby s dítětem absolvovali nejprve všechna navrhovaná doplňující vyšetření, např. vyšetření smyslových orgánů, a následně zajistili jejich korekci.

Kontakt:
Spolek Trizomie 21
Hospodářská 163
143 00, Praha
IČO: 090 73 825
Tel.: +420 723 277 242
E-mail: spolek@trizomie21.cz